Síla poznání, že své návyky mohu zcela ovládnout svou myslí, byla taková, jakou jsem doposavad nezažil. Všechny prožitky jsou tu daleko silnější, než na co jsme zvyklí. Ať se jedná o pozorování života místních obyvatel, kteří se snaží sehnat potraviny pro sebe i ostatní ve vesnici. I v té nejzapadlejší vesničce žijí lidé, kteří mají touhu žít a zakládat rodiny. Jsou přesvědčeni, že po životě na zemi se budou mít na onom světě lépe, a jejich víra jim dodává sílu.
Překrásné a monumentální himalájské pohoří je tak úchvatné, že při překonávání jednoho z tisíců sedel si člověk uvědomí, jak je na tomto světě malý. Teprve zde pozná, že hory ho dokáží úplně dostat na kolena, ale když chce, může jim alespoň zčásti porozumět.
Oblast „Malého Tibetu“ byla opravdu nezapomenutelná. Zážitky z něj zanechaly v nitru mocné vzpomínky, které budou provázet po celý zbytek života.
Taktéž Váránasí a jeho všudypřítomná smrt působila velmi emotivně. Váránasí je často místem posledního rozloučení se životem. Jsou zde na každém kroku zřetelné lidské osudy, trápení, bolest, nemoc a smrt. V uličkách potkáváte nemocné leprou, pokulhávající, kašlající, maso se rozpadající, ale často šťastné lidi proto, že mohou naposledy vydechnout zde v posvátném Varanásí. Být pohřben do svaté řeky Gangy je touhou každého poutníka. Je to velmi silně emočně působivé město.
Na druhé straně tato cesta zanechala obrovské zklamání, jak se místní obyvatelé chovají k tamní přírodě. Všudypřítomné plasty tvoří jedno velké smetiště. Je to ekologická katastrofa, kterou si tamní obyvatelé vůbec neuvědomují. Ví, že odpad se má třídit, kam se má vyhazovat, ale bohužel se s tím nechtějí zaobírat. Pálení plastů a pneumatik je na denním pořádku. V krásné džungli se mezi tygry a slony válejí igelitky, plastové lahve, pantofle a kdejaké odpadky.
Po příletu do naší vlasti přišlo poslední uvědomění, že moji krajané k sobě sice nejsou tak upřímní a vstřícní, avšak táhnou za jeden provaz s přírodou a životním prostředím. Jsem opravdu rád, že jsem se narodil zrovna v srdci Evropy.
Bohudík, ať přemýšlím, jak chci, není co vytknout. Takto skvělému průvodci můžeme jen poděkovat a popřát mu, ať ho na cestách provází hlavně zdraví a jeho víra.
Štěpáne, díky!
Pavel a Vláďa
